playlist

Dave a Sony - Fata Morgana feat. Packet, Domi.. - text

Štěstí za peníze nekoupíš, lidé utápí se uvnitř práznot.
I když uvidíme zlatou mříž, máme potřebu si na ni sáhnout.

Většina z nás má pořád málo a důvod pro co žít
hledáme tam kde je jen prázdno s obalem svobody.
Většina z nás žije jak závod a všechno postrácí,
až přijde den kdy budou v cíli, zjistí že nemaj nic.

Dívá se do zrdcadla a přemejšlí o životě,
zrdcadlo v zlatym rámu visí v jeho nóbl domě.
Vedle sedí jeho žena, stejně jako kdysi krásná,
má všechno co chce, přestože je celý roky sama.

A jejich děti vlastně neví kdo je jejich táta,
celý roky míjeli se mezi dveřma časně z rána.
Kde odcházel za tím v čem viděl tenkrát svoje štěstí,
celej život honil prachy, budování kariéry.

Přátelé jsou pryč, vlastně neví kde je všechny ztratil,
většina chodí k pásu zatím co on má ty prachy.
Zatím co oni maj ty složenky a starý káry
a myslí si, že celej život žije jako v ráji.

Teď když má rakovinu rád by se jim zase ozval,
jenže za ty léta tolik rozrostla se propast
mezi nima, mezi prachama a životem
a životem a prachama co nahrabal.

Najednou je všechno jinak, vidí věci jako kdysi,
tolik věcí by chtěl vrátit, nežít život pro nesmysly.
Nechci bejt v tom zrdcadle a tak žiju život tak jak je
a neprodám ho věcim. Jetli ty jo, já fakt ne.

Většina z nás má pořád málo a důvod pro co žít
hledáme tam kde je jen prázdno s obalem svobody.
Většina z nás žije jak závod a všechno postrácí,
až přijde den kdy budou v cíli, zjistí že nemaj nic.

Věštecká koule, karty tarotu, ponurá místnost,
v šeru dvě siluety a jeden východ.
Když člověk ze dne na den ztratí své místo
Utíká beznaději, třeba i tímto.

Lidé se cizích ptají jak prožít život,
neznají sami sebe tak tvoří výplod.
Kopie utopie, přeludy fantazie
bulvární ikony s vidinou výhod.

Kolik z nich chodí kolem a píšou stejnej příběh,
Můžeš dát skoro všechno, pořád to není dost.
Míjím bary po nocích, ve kterých plní sítě
pak ráno s kocovinou hrají na nevinost.

Asi jsme v nitru každý tak trochu dítě,
sobecká umíněnost je naším dílem.
Láska za diamanty, cokoliv pro peníze
a přitom ztrácíme čas v největší míře.

Ono to běží rychle, uběhne několik let
a když pak uteče svět už nejde vrátit dny zpět.
Proč jenom bohtaství hledáme tam kde je šeď?
Když přitom nejcennější je právě tady a teď!

Většina z nás má pořád málo a důvod pro co žít
hledáme tam kde je jen prázdno s obalem svobody.
Většina z nás žije jak závod a všechno postrácí,
až přijde den kdy budou v cíli, zjistí že nemaj nic.

Štěstí za peníze nekoupíš, zlato nezáří když světla zhasnou,
možná až to všichni pochopí nebudou mít v srdci prázdno.

Text přidal uzenar

Text opravila nudlicka24

Video přidal uzenar


Přihlášení

Registrovat se

Nezařazené v albu

Packettexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.