Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

Opět ptám se, kam mě další proudy unesou,
Doufám, že né tím směrem, stejnou známou adresou,
A když se měsíc rozsvítí, já ležím pod kolesou,
Nejsem ovce ani hráč s černou klávesou.
Pořád se snažím přežít tenhle ten svět nástrah,
Vytváříš mi grafiku, zatím co plánuju zátah,
Všude kolem pasti, špatná jména, co jsi zazdil,
Žhavé zdi a pravdy, které jsi před námi tajil.
Veškerá úcta k lidem zmizela a tys to s klidem zapil,
Nevěděl si kudy projít, nakonec svůj život vsadil,
Na kartu, která padla, když se z druhý šance vrátil,
A pak zapomněl na to, že ji promarnil a zabil.
Spousta práce bez výsledku nemá žádné obdoby,
Furt naříkat, kdy přijde to lepší období,
Tak málo času srovnat chyby, které nezmizí,
Tak Chci aspoň chvíli s váma soucítit stav beztíží.

Nesnaž se mě zastrašit falešnou zprávou odjinud,
Neobtěžuj se mi mávat tvojí rukou zločinu.
Dobře vím, jak to chodí, sekyra a v žilách morfium,
Očisti si ruce předtím než vystoupíš na pódium.
Zahraju ti něco zlého a nebude to potichu,
Nesoutěžím s nikým, jen nechci být oběť dostihu.
Nejsem chodec jako poutník, možná něco prominu,
Možná v tom dalším životě, pokud budu naživu.
Díky za to špatný, mám na tom určitou zálibu,
Pořád se učím novým věcem, co nesplníš, neslibuj.
Nehledám první exit ani vstupní vestibul,
Špatná strana háku, kterej jsi nikdy nenavinul.
Za rohem propasti, tak o tom není pochybu,
Obraz metafor lidského těla a tisíce motivů.
Před tebou skláním hlavu, díky bože Celsiů,
Že nosím to teplo uvnitř a že jsem stále naživu.

Text přidal MatthewGesp

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.