Starej harmonikář - text

V pátek nám v hospodě navečer hrával
starej harmonikář.
Na jeho šou nebejval nikdy nával,
zmizela mi už jeho tvář.
Hospodskej byl tak trochu grobián
a písně asi špatně placený.
Hospodskej byl tak trochu grobián,
mezitím život šel dál.

Oběd začínal a končil u polívky,
v sobotu to vám bejval bál.
Od táty pětadvacet do podšívky
a hned ses cítil jako král.
Kluci se smáli už vod nádraží,
kytara, startky, pivo točený.
Kluci se smáli už vod nádraží,
mezitím život šel dál.

A v noci jenom nebe nad hlavou
a v hlavě tu věčně toulavou.
To bejvalo v těch písních
a možná trochu víc.
Zbyla jen stará parta
a jen z nich ti může říct,
kde jsou ty písně povětšinou vlídný,
co nám ten děda zpívával.
Počítáš se vším jen nepočítáš týdny,
jednou si tady, abys hrál.
Můžou se nám klidně smát a tak dál,
dál to budem koulet s osudem.
Můžou se nám klidně smát a tak dál,
my už asi jiný nebudem.

V noci jenom nebe nad hlavou
a v hlavě tu věčně toulavou.
To bejvalo v těch písních
a možná trochu víc.
Zbyla jen stará parta
a jen z nich ti může říct,
kde jsou ty písně povětšinou vlídný,
co nám ten děda zpívával.
Počítáš se vším jen nepočítáš týdny,
jednou si tady, abys hrál.
Můžou se nám klidně smát a tak dál,
dál to budem koulet s osudem.
Můžou se nám klidně smát a tak dál,
my už asi jiný nebudem.

Text přidal Alheiza

Video přidal Alheiza


Přihlášení

Registrovat se

Nezařazené v albu

Helena Maršálkovátexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.