Karlínský nábřeží - text

Karlínský nábřeží, kde jezdil nákladní vlak,
nad starou Čechií vznášel se z papíru drak.
Převozník zasněný nad hladinou řeky stál,
jako by náhodou někdo si písničku hrál.

Karlínský nábřeží zná holek prodejnejch pláč,
marně se vyptáváš, kde skončil hazardní hráč.
Na konci topolů čeká jen ztemnělej sál,
jako by náhodou někdo si písničku hrál.

Čas, ten se, vážení, zastavit nedá,
smutný je loučení toho, kdo hledá.
Zas plují šífy dál za vlečnou lodí,
vzpomínku vzdálenou doprovodí.

Karlínský nábřeží daleko vod hlavních tříd,
nábřeží klukovskejch válek a barevnejch kříd.
Plynová lucerna, pod kterou policajt stál,
dneska už nesvítí, život jde bez konce dál.

Karlínský nábřeží, najednou selhal ti hlas,
v zrcadle po ránu objevíš šedivej vlas.
Na starý zdymadlo rackové sedají dál,
v tichu, co zavládlo, někdo si písničku hrál.

Čas, ten se, vážení, zastavit nedá,
smutný je loučení toho, kdo hledá.
Zas plují šífy dál za vlečnou lodí,
vzpomínku vzdálenou doprovodí.

Text přidal Alheiza

Video přidal Alheiza


Přihlášení

Registrovat se

Nezařazené v albu

Helena Maršálkovátexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.