playlist

Oldřich a Božena - text

Oblékám sváteční košili
a na ni bundu koženou.
Pospíchám mám totiž za chvíli
u řeky rande s Boženou.

Božka je dívka laskavá
chytrá je, ač není docent.
Na stavbě maltu přidává
a plní na sto procent.

Utíkám k řece jak závodník,
Božena ještě tam není.
Unaven usedám na chodník
a zvolna se odávám snění.

Střelili Boženu pytláci?
Nebo snad shůzce se vyhla?
Nebo snad na stavbě při práci
jí do vlásků spadla cihla?

Jak se jen vyrovnám s obavou?
Zaplašim to chmurné snění!
V tom šeptá mi vánek nad hlavou:
"Božena daleko není.

Skoncuj s tím směšným divadlem,
pohlédni k druhému břehu.
Leží tam s porybným Zapadlem
zadečkem na bílém sněhu."

Takhle to tedy dopadlo,
vidím že teď už zle je.
Na místo peřiny Zapadlo
a ještě se tomu směje.

Po břehu chodím jak mátoha,
v hlavě mám myšlenek hejno,
v tom s nebe jak znamení od Boha
mi na klopě přistálo lejno.

Je bílé to pohanské znamení,
nadávky hromadím v puse:
co děláš na mém rameni
ohavný holubí truse!

Je flekatá má bunda kožená,
takhle svět dobrotu splácí.
Nekálí na mne jen Božena
ale dokonce už i ptáci!

Text přidala kreslirka

Video přidala kreslirka


Přihlášení

Registrovat se

Lokálka Live II. - Jak nám zobák narost

Lokálkatexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.