playlist

Genozid (Bonus Track) - text, překlad

Ah, und die Zeit rast weiter, doch ich halte sie an,
denn ich weiß noch genau, wie das alles begann.

Yo, als lässiger Player
mit Headset auf dem Sessel rappen
und dennoch besser als jeder in der Battlearena.
Zerfetze die Gegner mit den Tracks, wenig später
kennt jeder in der Untergrundszene den Rapper Kollegah.
Und 2005 kommt das erste exquisite Tape,
doch den Heads in diesem Game fehlt die Kredibilität,
weil so 'n Ghettotyp da steht,
der 'ne funkelnde Kette statt Baggyjeans trägt
und nicht viel von Graffiti versteht.
Der Texte kickt in denen es um explizite Themen,
die dem exzessiven Crackverdealen mit Gangmitgliedern geht,
die von Ecstasy und Haze. Der Magnum, die er trägt
bei Drive-By's auf Ghettostreets im fetten SUV erzählen.
Ein Typ, der die ganzen Whack-MC's auf Westcoastbeats
mit eloquenten Sätzen und 'ner exzellenten Technik niedermäht.
Sich zum Rap-Genie erhebt
und macht, dass Rap außerhalb von Juice und Backspin wieder lebt
bis die Republik erbebt.
Doch ich werd auf den Imagepimp reduziert,
der sich nicht für Rap, sondern Business interessiert,
weil ich nix geb' auf Freestyle-Rap am Openmic.
Sie sehen nicht, dass ich Energie reinstecke an Flows rumfeile
und deutschen Hip-Hop leidenschaftlich vorantreibe
mit unbekanntem Wortwitz und einzigartigen Punchlines.
Ich scheiß' auf den Rest und 2006 kennt die ganze Nation meine Rhymes aus dem Netz.
Das erste Mal auf der Stage - Live auf dem Splash
und es klingt, als hätte jemand das Mic ausgesteckt und es buhen die Heads.
Ich halt das Mikro falsch, denn ich hatte bisher nur in der Booth gerappt.
Andere Rapper haben ihren ersten Gig im Jugendtreff
vor zehn Kids und werden von 'ner ganzen Crew gebackt.
Ich war die technische Spitze, der Mac in dem Business,
doch hab' mein ersten Auftritt, den Splashgig, verschissen.
Scheiß drauf! Seitdem werden Splashgigs zerrissen,
solange die Gage für den Auftritt stimmt wie Jazzgitarristen.
Kein schlechtes Gewissen.
Ich bereue gar nichts.
Blicke lächelnd zurück: "Der Boss lässt sich nicht ficken."
Ich bin aufs Maul gefallen, tausend Mal,
doch stets wieder aufgestanden, yeah
und habe mich bestens entwickelt.
Der Rest ist Geschichte wie die Verspätung von Alphagene,
weil man mich damals mit 'nem Package erwischte.
Ich hab' Nächte um Nächte durchgeflowt
mit Rizbo in Flingern in 'nem Pennerstudio,
wo der Putz von der Zimmerdecke fällt, drei Tage wach,
raus gehen und 'nen Döner holen von Kippenwechselgeld.
Eyo, fick auf das Cash, wir hatten nichts, außer Rap
und die Vision, wir bomben jeden dieser Dicksauger weg.
Wir waren fresh, ich nahm die Songs auf für die Kokaticker.
Schrieb Rhymes, starrte vom Balkon aus auf die Großstadtlichter.
Es war am Anfang hart, doch der Traum wurde langsam wahr.
Ich war nie gemacht für dieses Leben in 'nem Hamsterrad.
Von Bling und Autos gerappt, doch mir geschworen,
bevor ich Autos kauf', badet meine Mum haushoch in Cash.
Unterwegs mit der deutschen Bahn
und meine Mutter weinte, als ich ihr den Koffer mit den zehntausend Euro gab.
Wir fuhren zu fünft in Elvirs Golf zu Jams im Osten
vor fünfzig Leuten rappen für paar Hunnis plus Spritkosten.
Kein Support in der Szene, es war als ob uns die ganze Welt hatet.
Scheißegal, wir waren die Definition von Selfmade,
Loyalität und Fleiß, wir wussten, dass wir's schaffen.
Und ich hör' erst auf, wenn Slicks Büro voll Gold hängt wie mein Nacken.

KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!

Früher ein Niemand, jetzt müssen sie den Weg für den Monarch freimachen.
Und mein Weg verläuft gerade, wie die Polareiskappen.
Und noch immer wollen die Neider Kollegah tot sehen.
Doch kommen sie von allen Seiten, führt der einzige Weg nach oben.
Ich schuf' aus einer simplen Idee und dem Drang nach Erfolg,
ein riesiges Deutsch Rap-Imperium samt Platten aus Gold.
Brachte den freshesten Style, die heftigsten Lines
von 0 auf 100 und mit "King" dann back auf die Eins.
Und es war Boss-Rap, keine Radio-Musik.
Bitch, dazwischen liegen Welten wie bei Mario und Peach.
Tz, ey, trotzdem haten die Neider.
Werfen mir Sellout vor, nur weil sich meine Fanbase erweitert.
Sie sagen ich hätte keine Credibility mehr, nur weil mich jetzt noch immer mehr Kids auf den Straßen ansprechen.
Doch was ist daran schlecht?
Sie denken, dass sie den Mac so irritieren,
aber, was kümmert es bitte Da Vinci, wenn ein Knecht ihn kritisiert.
Du siehst mich desinteressiert am Block mit Scheinen rumposen,
denn jetzt läuft's langsam mit dem Biz, wie das Opfer eines Untoten.
Kid, heute leb' ich, was ich mit zwanzig rappte.
Alles locker, wie die Zähne in deiner Junkiefresse.
Ich bring' mein Business voran.
Mach jährlich mehr Geld, als zwanzig Top-10-Rapper allein mit 'nem Fitnessprogramm.
Yeah, Haters gonna hate. Ich geb' kein Fick auf die Nutten,
denn man blickt nicht nach unten, wenn man den Weg nach oben geht.
Ich bringe die Mordrate zum Steigen, ihr seid busy euch über meinen Vornamen zu streiten,
ich bin busy mir neue Sportwagen zu leisten,
nicht aus materiellen Gründen,
nur, damit andere Rapper vor Neid sterben, die mich all die Jahre versucht haben unten zu halten, dass ich nie die Eins werde.
Diese Spastiker.
Doch jedes Mal, wenn ich 'nen Wagen kauf', geht derselbe Betrag undercover raus an Menschen in Afrika.
Ah, Palästina, Syrien, du weißt es.
Das wahre Gesicht eines Mannes zeigt sich, wenn er reich ist.
Ich hab' nie vergessen, wo ich herkomme.
Big Boss, Killuminati, der Don ist back.
Und jeder, der meint, meine letzten Songs sind whack,
dem wird mit dem kommenden Tape der Mund gestopft wie bei Bondage-Sex.
Ich hab' zwei Ösis beinah komareif geschlagen.
An der Stelle nochmal Shoutouts an den Notwehr-Paragraphen.
Ich frag' mich, was du dir so denkst,
dass ich, nur weil ich reich bin, dir zulächel, wenn du mich "Hurensohn" nennst.
Niemals. - Ich werd' auch, wenn ich im Knast wohn, krass flowen,
denn ich marschier weiter so lang meine Mutter nicht in 'nem Palast wohnt.
Ich weiß, dass du diesen Track hörst, Mama.
Die 120.000 für dich waren nur der Anfang.
Ich hab' zwar 'nen schlechten Ruf, dank der Gangstarap-Alben,
doch ganz ohne Ruf kannst du keine ECHOSs erhalten.
Und noch immer zerballern meine Tracks Gehörgänge.
Bitch, seit King-Release lautet es Selfmade World Records.
Deutscher Rap ist heute ein Kostümball, frag' jeden
lauter albern verkleidete Typen, wie auf Vergnügungsparkwegen.
Ich lasse die Bullets wie ein Psychopath regnen.
Gebe dir Hollow-Tips und rede nicht von Begrüßungs-Ratschlägen.
SunDiego war für Rap zu schüchtern und zu androgyn.
Heute disst er sein Idol und trägt dabei ein Schwammkostüm.
Tz, ganz schön süß, wie sich auf einmal jeder hier zum King aufschwingen will wie meine Lambo-Türen.
Doch ich halt' zu jedem Hurensohn Distanz.
Drum sagte ich auch zu Shneezin:
"Zeig mal diesen Youtube-Opfern Schwanz."
Pure Dominanz, ich geb' auf die Neider kein' Fick,
denn für die Platinum-Platte benötigt man 'nen eisernen Willen.
Ey und noch immer fordern die Backpacker von Kollegah Realness.
Aber was ist realer als der Fakt, dass ich Millionen verdiene?
Ich hab' mit Casio am Handgelenk schon Bonzen-Rap gebracht.
Und heut für jeden der gehated hat, 'ne Gold-Rolex im Schrank.
Brachte Doubletimes im Stile von Maschinengewehren
und das mit der Sprachgewalt eines antiken Gelehrten.
Nun heißt es Lorbeeren ernten.
Ich kann 'nen 10 minütigen Track füllen, in dem ich dir nur von all meinen Rekorden erzähle.
Ich bleibe der Beste, yeah, nicht nur in der Theorie.
Ich spreng' die Toys weg, das ist Deutsch-Rap-Genozid.
Kiezstricher, sieh, deine Crew wird massakriert.
Doch wenn du das hier feierst, wart erstmals auf Zuhältertape 4.

Text přidal Vaaaaa

Text opravila lufu

Video přidal Vaaaaa

Ah, čas uhání dál, ale já ho zastavuji,
protože ještě pořád vím, jak to všechno začalo.

Yo, jako ležérní hráč
se sluchátky rapuji v křesle
a přesto lepší jak každý v bojové aréně.
Cupuji protivníka s tracky, později
zná každý v undergroundový scéně rappera Kollegah.
V roce 2005 vychází první exkvizitní deska,
ale palicím v této hře chybí důvěryhodnost,
protože tu stojí takový ten týpek z ghetta,
který místo úzkých džínů nosí zářivé řetízky
a moc nerozumí graffiti.
Dělá texty, ve kterých jde o explicitní témata,
jako těm excesivním dealerům cracku jde o
extázy a hašiš. Magnum, které nosí
při projížďce ulicemi ghetta v hustém SUV.
Týpek, který skosí všechny ty slabý MC's na beatech ze západního pobřeží
s výřečnými větami a excelentní technikou.
Povyšuje se na rapového génia
a dělá, že rap zase žije Juicem a Backspinem,
až se Republika otřásá.
Přesto jsem zredukován na image pasáka,
který se nezajímá o rap, nýbrž o business,
protože nedělám freestyle rap na openmic.
Oni nevidí, že nasazuji energii do flows
a německý Hip Hop náruživě poháním
s neznámými slovními vtipy a jedinečnými pointami.
Seru na ten zbytek a roku 2006 zná celý národ moje rýmy z netu.
Poprvé na pódiu – živě na Splashi
a zní to, jako by někdo odpojil mikrák a ty palice bučí.
Držel jsem ten mikrák špatně, protože do té doby jsem rapoval jen v nahrávací budce.
Jiní rappeři měli svoje první vystoupení na setkání mládeže
před deseti děckama a celá parta je oslavovala.
Byl jsem technickou špicí, Mac v businessu,
přesto jsem svoje první vystoupení na Splashi posral.
Srát na to! Od té doby byla vystoupení na Splashi k prasknutí,
tak dlouho dokud odměna za vystoupení souhlasila jako jazzový kytaristi.
Žádné špatné svědomí.
Ničeho vůbec nelituji.
S úsměvem se dívám zpátky: „Šéf se nenechá ojebat.“
Spadnul jsem na hubu, tisíckrát,
ale zase jsem se postavil, yeah
a ještě líp jsem se rozvíjel.
Zbytek je historie jako zpoždění alba Alphagene,
protože mě tenkrát chytli s balíčkem.
Noc co noc jsem dělal flow
s Rizbem ve somráckém studiu,
kde omítka padala ze stropu, tři dny vzhůru,
jít ven nakoupit do Dönera za peníze vyměněné za cíga.
Eyo, srát na prachy, neměli jsme nic, kromě rapu
a vize, kdy odpráskneme každého huliče ptáků.
Byli jsme nový, nahrával jsem songy z prodeje koksu.
Psal jsem rýmy, čuměl z balkónu na světla velkoměsta.
Na začátku to bylo drsné, ale sen se pomalu stával skutečností.
Nikdy jsem nebyl stvořen pro život v kole pro křečky.
Rapoval jsem o špercích a autech, ale přísahal jsem,
že dříve než si koupím auto, bude se moje máma topit v penězích.
Na cestách s německými dráhami
a moje máma brečela, když jsem ji dal kufr s deseti tisíci eur.
V pěti jsme jeli v Elvirově golfu na vystoupení na východě
rapovat před padesáti lidmi za pár drobných plus náklady na dopravu.
Žádná podpora v scéně, bylo to jako by nás celý svět nenáviděl.
Je to u prdele, byli jsme definicí „Selfmade“,
loajality a píle, věděli jsme, že to dokážeme.
Přestanu, až bude v Slickově kanceláři viset samé zlato jako na mém krku.

KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!
KO-LLE-GAH!

Dříve nikdo, teď musíte uvolnit cestu pro monarchu.
Moje cesta právě probíhá, jako polární ledová čepice.
Ještě pořád chtějí ti závistivci vidět Kollegu mrtvého.
Přestože přicházejí ze všech stran, vede jediná cesta nahoru.
Dopracoval jsem to z jednoduchého nápadu a nutkání po úspěchu
k obrovskému rapovému impériu s deskami ze zlata.
Přinesl jsem nejnovější styl, prudké řádky
z 0 na 100 a s „King“ pak zase zpátky na jedničku.
Byl to šéfovský rap, žádná muzika z rádia.
Děvko, mezitím leží světy jako u Maria a Peach.
Ts, ey, přesto ti závistivci nenávidí.
Vyčítají mi vyprodanou, jen proto, že se moje fanouškovská základna rozšiřuje.
Říkají, že už nemám žádnou důvěryhodnost, jen proto, že mě na ulici oslovuje víc děcek.
Ale co je na tom špatného?
Myslí si, že tak dráždí Maca,
ale, co by to prosím zajímalo Da Vinciho, kdyby ho čeledín kritizoval.
Bez zájmu mě vidíš v bloku pózovat s prachy,
protože teď to s businessem běží pomalu, jako oběť nemrtvého.
Prcku, dneska žiju to, o čem jsem ve dvaceti rapoval.
Všechno volný jako zuby ve tvé feťácké držce.
Dostávám svůj business na špici.
Ročně vydělávám jen s fitness programem víc peněz než dvacet rapperů v TOP 10.
Yeah, nenávistivci budou nenávidět. Kurvy jsou mi u prdele,
protože člověk se nedívá dolů, když jde cestu nahoru.
Jste zaneprázdněný dohadováním se o mých křestních jmen,
já jsem zaneprázdněný s dopřáváním si nových sportovních aut
a to bez materiálních důvodů,
ale jen proto, aby ostatní rappeři umřeli závistí, ti, kteří se mě roky pokoušeli udržet dole, abych nikdy nebyl jedničkou.
Tyhle kreténi.
Ale pokaždé, když si kupuji auto, jde ta samá částka lidem do Afriky.
Ah, Palastina, Sýrie, ty víš.
Skutečná tvář muže se ukáže, když je bohatý.
Nikdy jsem nezapomněl, odkud pocházím.
Velký šéf, killumináti, don je zpátky.
Každý, kdo si myslí, že moje poslední songy jsou slabý,
tomu bude s další deskou ucpána držka jako při otrokářském sexu.
Dva Rakušáky jsem skoro umlátil do němoty.
Na místě ještě výkřiky po paragrafech o sebeobraně.
Ptám se, co si tak myslíš,
že já, jen protože jsem bohatý, se zasměju, když mi řekneš „zkurvysyne“.
Nikdy. – Budu, i když budu bydlet ve vězení, dělat pořádnou flow,
protože pochoduji dál, tak dlouho, dokud moje máma nebude bydlet v paláci.
Vím, že tenhle track posloucháš, mami.
Těch 120 000 pro tebe bylo jen začátek.
Sice mám špatnou pověst, díky albům s gangstarapem,
ale bez pověsti nezískáš žádné ECHO.
Ještě pořád moje tracky ničí zvukovody.
Děvko, od vydání „King“ je Selfmade světovým nahrávacím studiem.
Německý rap je dneska maškarní bál, zeptej se každého
hloupě oblečeného týpka na cestu do zábavného parku.
Nechávám padat kulky jako psychopat.
Dávám ti rady a nemluvím o podávání ruky při zdravení.
SunDiego byl pro rap nesmělý a androgynní.
Dneska dissuje svého idola a při tom nosí kostým houby.
Ts, pěkně sladké, jak se tu najednou chce každý vypracovat na krále.
Od každého zkurvysyna si držím odstup.
Proto říkám Shneezinovi:
„Ukaž těm obětem Youtubu ocas.“
Čistá dominance, závist je mi u prdele,
protože pro platinové desky potřebuje člověk železnou vůli.
Ey a ještě pořád požadují batůžkáři skutečnost od Kollegy.
Ale co je skutečnějšího než fakt, že vydělávám miliony?
Už i s Casio na zápěstí jsem si poradil s bonzáckým rapem.
Dneska mám ve skříni pro každého, kdo nenáviděl zlaté rolexky.
Udělal jsem doubletimy ve stylu kulometů
a to jazykově zdatně jednoho antického učence.
Znamená to sklidit obilí.
Dokážu zaplnit 10 minutový track, ve kterém ti vyprávím jen o svých rekordech.
Zůstanu nejlepším, yeah, ne jenom v teorii.
Rozháním hračičky, tohle je genocida německého rapu.
Prostitute z Kiezu, sleduj, tvoje parta bude zmasakrována.
Když tu tohle právě oslavuješ, tak si teprve počkej na Zuhältertape 4.

Překlad přidala lufu


Přihlášení

Registrovat se

Zuhältertape Volume 4

Kollegahtexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.