Pláč Před Zrcadlem - text

Tušíc úzkost, že duše neumírá

Pláčem rozpitý pohled na zrcadla rám
Dlouze prohlíží své stáří obnažené
Léta povadlá, život dočtený má
Tiše úpí, hladí vrásky unavené
Tušíc úzkost, že duše neumírá

Tělo své vlastní,
Chtěla by svést
Dlouze vyčkává
Až vyjde z rámu k ní
Žalem napjatých
Pažemi bolest nést
Tušíc úzkost, že duše neumírá

Text přidal obladi

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.