Live Oak - text, překlad

There's a man who walks beside me he is who I used to be
And I wonder if she sees him and confuses him with me
And I wonder who she's pining for on nights I'm not around
Could it be the man who did the things I'm living down

I was rougher than the timber shipping out of Fond du Lac
When I headed south at seventeen, the sheriff on my back
I'd never held a lover in my arms or in my gaze
So I found another victim every couple days
But the night I fell in love with her, I made my weakness known
To the fighters and the farmers digging dusty fields alone
The jealous innuendos of the lonely-hearted men
Let me know what kind of country I was sleeping in
Well you couldn't stay a loner on the plains before the war
When my neighbors took to slightin' me, I had to ask what for
Rumors of my wickedness had reached our little town
Soon she'd heard about the boys I used to hang around
We'd robbed a great-lakes freighter, killed a couple men aboard
When I told her, her eyes flickered like the sharp steel of a sword
All the things that she'd suspected, I'd expected her to fear
Was the truth that drew her to me when I landed here

There's a man who walks beside me he is who I used to be
And I wonder if she sees him and confuses him with me
And I wonder who she's pining for on nights I'm not around
Could it be the man who did the things I'm living down

Well I carved her cross from live oak and her box from short-leaf pine
And buried her so deep, she'd touch the water table line
And picked up what I needed and I headed south again
To myself, I wondered, “Would I ever find another friend”

There's a man who walks beside her, he is who I used to be
And I wonder if she sees him and confuses him with me

Text přidal Vrbitch

Video přidal Vrbitch

Ten, který kráčí vedle mě je ten, kým jsem býval,
lámu si hlavu nad tím, zda ho vidí, a plete si ho se mnou.
Nevím, po kom teskní během večerů, kdy s ní nejsem,
zda by to mohl být ten, který vykonal věci, ze kterých teď žiju.

Byl jsem drsnější než dříví, které se vozí z Font du Lac,
když jsem ve svých sedmnácti zamířil na jih, v patách se šerifem,
Nikdy v životě jsem neznal pocit, když držíš svou milou v náručí a nebo z ní nedokážeš spustit zrak,
a tak jsem našel novou obeť každých pár dnů.
Ale té noci, kdy jsem se do ní zamiloval jsem nechal poznat svou slabost.
Bojovníci i farmáři, co obděláváte prašná pole o samotě, žárlivé posměšky mužů s osamělými srdci,
dejte mi vědět, v jaké zemi žiju.
Ba, před válkou bylo těžko zůstat na pláních samotářem, a když mnou začali mí sousedé pohrdat, tak jsem se jich jen ptal: A proč?
Zvěsti o mé zvrácenosti brzo dorazily až do našeho městečka,
a ona se dozvěděla o lidech, kteří mi dříve dělávali společnost.
Přepadli jsme kdysi nákladní loď na Velkých jezerech, a zabili pár lidí na palubě.
Když jsem jí o tom řekl, tak se v jejch očích zaleskla chladná ocel ostří meče.
Všechny ty věci, o kterých chovala podezření, a já očekával, že z nich bude mít strach,
byly pravdou, která jí ke mě přilákala tehdy, kdy jsem sem přišel.

Ten, který kráčí vedle mě je ten, kým jsem býval,
lámu si hlavu nad tím, zda ho vidí, a plete si ho se mnou.
Nevím, po kom teskní během večerů, kdy s ní nejsem,
zda by to mohl být ten, který vykonal věci, ze kterých teď žiju.

A tak jsem jí vyřezal z dubu kříž a rakev z borovice,
a pohřbil jí tak hluboko, že se dotýkala podzemních vod.
Pak jsem pobral, co jsem potřeboval, a vydal se zase na jih,
a v hlavě mi zněla otázka: "Najdu ještě někdy vůbec nějakého přítele?"

Ten, který kráčí vedle ní je ten, kým jsem býval,
lámu si hlavu nad tím, zda ho vidí a plete si ho se mnou...

Překlad přidal Vrbitch

Překlad opravil Vrbitch


Přihlášení

Registrovat se

Nezařazené v albu

Jason Isbelltexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.