Poslední dotek - text

1)
Jediná žena, která tu semnou vždy byla.
Vždycky bude, v mém srdci stále přežívá.
Nejhodnější člověk, co semnou kdy byl.
Byla to má babička, jen kvůli ní jsem vlastně žil.
A stále žiju, ona je můj ochránce.
Vždy mě milovala a pak musela jít vzhůru do mračen.
Bez tebe, je to všechno hrozně prázdný.
Byla jsi tu pro mě a budeš tady navždy.
Jsi můj Anděl, kvůli kterému teď plaču.
Jako malé dítě, sám v pokoji utopenej v pláču.
Pro tebe píšu tenhle text.
Aby jsi věděla, jak moc mi chybíš, když už semnou nejseš.
Každej den čekám, jestli zamnou příjdeš.
Podívat se jak se mám, ale ty stále nejdeš.
Hledám tě na nebi, jestli na mě nemáváš.
Nevidím žádnej náznak, že se mezi mraky schováváš.

Ref:
Smrt nečeká na nikoho, každý jednou musí jít.
Rozloučit se všemi a do nebe odejít.
Každej kdo tu není, mi teď hrozně chybí.
Proč musíme umřít, proč nemůžem být nesmrtelní.

Poslední dotek, žádný jiný už nebude.
Bolest srdce, jsem s citama na dně.
Je to nespravedlivé, že musela jít.
Navždy v mojem srdci, bude tvůj smích žít.

2)
Nevím proč jsi odešla takhle bez varování.
Ztratila ses ze dne na den a já měl jen vzpomínání.
Nechápal jsem proč a kam jsi vlastně odešla.
Že jsi měla rakovinu, jsi mi nikdy neřekla.
A mě to bolí, chtěl bych se s tebou rozloučit !
Obejmout tě, políbit tě a omluvu ti doručit.
Promiň, že jsem někdy zlobil.
Vím že i tak jsem byl tvůj safír, jen já jsem tvůj úsměv zdobil.
Vždycky jsem ti ubrus polil a ty ses na mě zlobila.
Víš že já jsem nemotornej, jsem po tobě nešika.
Děkuju babi, za vše co jsi mě naučila.
Respekt a úctu jsi do mě uložila.
Tvý bloňdatý vlasy, zdobili tvojí tvář.
Byla jsi nádherná, nad hlavou jsi měla svatozář.
Miloval jsem když jsi byla šťastná.
Já byl také do té doby, než tvoje tvář byla vlažná.

Ref:
Smrt nečeká na nikoho, každý jednou musí jít.
Rozloučit se všemi a do nebe odejít.
Každej kdo tu není, mi teď hrozně chybí.
Proč musíme umřít, proč nemůžem být nesmrtelní.

Poslední dotek, žádný jiný už nebude.
Bolest srdce, jsem s citama na dně.
Je to nespravedlivé, že musela jít.
Navždy v mojem srdci, bude tvůj smích žít.
Vím že jsi tam šťastná s mím dědou, kterého jsem neznal.
Umřel na rakovinu, nevím proč ho Bůh tak trestal.
Vždyť byl dobrý člověk, nic nikomu neudělal.
Je to smutný že zrovna jeho, si Bůh vybral.
A Babička musela jít s ním, fakt nechápu proč.
Proč sis nevzal radši mě ? No tak proč ?!
Asi rok před smrtí, jsem něco zpozoroval.
Chovala ses divně a já jsem se bál.
Že zemřeš, že mě opustíš.
Nechtěl jsem si to přiznat, že už mě nepohladíš.
A neobejmeš, nikdy mě nepolíbíš.
Najednou jsi byla duch, a já cítil jak kolem mě chodíš.
Nemohl jsem se tě dotknout, ikdyž bych hrozně chtěl.
Záchvaty pláče jsem kvůli tví smrti měl.
Babičko, děkuju ti za všecko!
Hrozně tě miluju, nikdy nezapomenu.

Ref:
Smrt nečeká na nikoho, každý jednou musí jít.
Rozloučit se všemi a do nebe odejít.
Každej kdo tu není, mi teď hrozně chybí.
Proč musíme umřít, proč nemůžem být nesmrtelní.

Poslední dotek, žádný jiný už nebude.
Bolest srdce, jsem s citama na dně.
Je to nespravedlivé, že musela jít.
Navždy v mojem srdci, bude tvůj smích žít.

Text přidal MajklIks

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.