Kadeřnická - text

Pojďte všichni sem, budu vám svůj příběh vyprávět.
O tom, co jednou stalo se v kadeřnictví v Říčanech,
tam kde denně dělám v potu mojí tváře
na říčanským náměstí poblíž naší kanceláře
stříhá jistá stařena, co tři brady má
moc to ale neumí a zákazníky okrádá.
Lidi jsou však líný a kam jinam chodit neměli,
a tak vinou osudu skončili v tý prdeli.

Okradla tě jednou, okrade tě zase
má se celkem dobře, je tlustá jak prase
nepříjemná je pořád, bohužel nejen po ránu.
Tak mi krávo zaplať, že dělám ti tu reklamu.

Jednou jsem tam přišel a ostříhat se chtěl,
strašně jsem se nudil a cigaretu měl.
Pak do jejího popelníku vajgl odevzdal
tím jsem si svůj ortel smrti podepsal.
Že prý jsem jen kokot, hajzl, vůl a hnůj
a ať si radši koupím popelníček svůj.
Šel z ní celkem respekt, a tak příkazu jsem dbal
a nejbližší trafiku proto vyhledal.

Okradla tě jednou, okrade tě zase
má se celkem dobře, je tlustá jak prase
nepříjemná je pořád, bohužel nejen po ránu.
Tak mi krávo zaplať, že dělám ti tu reklamu.

A tak plynul čas a můj život šel dál,
když jsem si na to vzpomněl, jenom jsem se smál.
Pak jsem tam jednou přišel a z úst jí stoupal dým.
Vyvalená na sluníčku s popelníčkem mým.
Plnej jejich nedopalků, sto i možná víc,
tak jsem se rozhodl jí svůj názor říct.
Jen, co jsem to udělal, lítaly hromy, blesky.
A do jejího kadeřnictví už jaktěživ nesmím.

Okradla tě jednou, okrade tě zase
má se celkem dobře, je tlustá jak prase
nepříjemná je pořád, bohužel nejen po ránu.
Tak mi krávo zaplať, že dělám ti tu reklamu.

Text přidal fidgisek


Přihlášení

Registrovat se

Ostuda roc(k)u

Fidgitexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.