Když láska umírá - text

Čáry životů - křivky běží,
jedna s druhou kříží dlaň,
kdysi zkoušel jsem v nich číst.
Touhy vetkané, uvnitř leží,
stejně tak i osud píšou náš
a ten nikdo nezmění.
Víš, osud ten nezměníš.

Zas padá nocí sníh jako tenkrát,
když jsi stála ve dveřích,
dopis v dlaních sevřený.
Ten příběh život psal černou tuší,
na pár řádcích sbohem dal
ten kdo dřív o Tebe stál,
stál, tolik stál.

Tak jak se může zdát, že není si co dát,
že najednou si víc dva nedokážou říct.
To láska umírá a slzy nevnímá,
čas přišel si ji vzít, proč musí to tak být?

Tak co v očích milostným marně volám,
pak siréna utichá, no a zvony začli bít.
Dávno dávno vím - všechno končí.
Ve vzpomínkách zůstanou
ti co musí věčně snít,
snít, věčně snít.

Tak jak se může stát, že není si co dát,
že najednou si víc dva nedokážou říct.
To láska umírá a slzy nevnímá,
čas přišel si ji vzít, proč musí to tak být?