Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

The Funerary Dirge of a Violinist - text, překlad

playlist

Listen! Don't you hear these mad symphonies of grievance and fear? Melancholy and despair can be sensed when we draw near. Some hear a violin sound, others hear a man moaning in tears. These fields are haunted by nature's most sombre melodies. Suicidal white noise absorbing the essence from light, mirth and vitality. These grounds are haunted by reflections from World War II...

Arise! 1941, '42
The identity of warfare on the East Front is lugubrious. There's one soldier incapable of committing sin. Kept alive by his comrades thanks to his heavenly gift with a violin.

His brilliant music so beautiful and pure... Shining warmth upon every soldier. It helps them to endure. Breath-taking melodies consuming all hate, sorrow and fear. These magnificent tunes are like silk for their ears. And for a moment their pain disappears.

But this moment will not last when they are baffled by another blast. The enemy is near. Rain of bullets killing soldiers there and here. And so the instrument of peace is being silenced by the one of war. It plays the music of the dead; music made of lead. "I've had enough of this sickening war and it's murderous puppets! They don't understand the language of music cannot be spoken in death. I never took a life! Maybe now is the time to take mine. In the name of music; shall I cut my wrists or hang myself high by a violin string? A symphonic suicide is what I shall bring!"

The enemy lies on the other side of the field. He decides to walk straight into the fire fight, playing this dreamlike masterpiece. Every soldier stops, holds his breath. Not a single shot is being heard during an intro for his own death.

And when the violin bow is being lowered at the end, both sides simultaneously open fire. There's the corpse of the violinist lying in mud and barbed wire.

These fields are haunted by the funerary dirge of a violinist. Can't you hear his call of death? Listen! Don't you hear these mad symphonies of grievance and fear? Melancholy and despair can be sensed when we draw near. Some hear a violin sound... Others hear a man moaning in tears.

The funerary dirge of a violinist...

Text přidala metalistka24

Video přidala metalistka24

Poslouchej !
Copak neslyšíš ty šílené symfonie nářků a strachu ?
Cítíš melancholii a beznaděj když se přiblížíš ? Někteří slyší zvuk houslí, jiní slyší muže, jenž naříká v slzách.
Tyto pole jsou strašeny tou nejponurejší melodií přírody. Sebevražedný bílý hluk vstřebává podstatu světla, radosti a života.
Tyto pole jsou strašena odrazy z 2. Světové války.

Povstan 1941, 42 !
Identita válčení na Východní Frontě je pochmurná. Je tam jeden voják neschopný spáchat zločin, držen při životě jeho druhy díky jeho nebeskému daru s houslemi.

Jeho vynikající hudba, tak krásná a čistá. Oslňující teplo pro každého vojáka, jenž jim pomáhá vytrvat.
Dechberoucí melodie konzumují naši nenávist, smutek i strach. Tyto velkolepé tony jsou jako bavlna pro jejich uši a na chvíli jejich bolest zmizí.

Ale tato chvíle nepřetrvá, když jsou přerušeni dalším výbuchem.
Nepřátelé jsou blízko. Déšt kulek zabíjí vojáky - jejich i naše. A tak je nástroj míru umlčen nástrojem války.
Hraje hudbu mrtvých, hudbu tvořenou olovem.

"Mám už dost téhle odporné války s jejími vražednými loutkami! Nerozumí jazyku hudby, jímž smrt nemluví. Nikdy jsem nevzal život, možná nyní přišel čas, abych si vzal svůj. Ve jménu hudby! Měl bych si přeřezat žíly, nebo se pověsit na houslové struně? Symfonická sebevražda! To je to, co udělám!"
Nepřátelé jsou na druhé straně pole. Rozhodne se jít přímo do palby, zatímco bude hrát své snové mistrovské dílo. Všichni vojáci se zastaví, zadrží dech. Není slyšet ani jeden výstřel při předehře k jeho vlastní smrti...k jeho vlastní smrti.

A jakmile je houslová žabka uvolněna, obě strany najednou spustí střelbu. Hle! Mrtvola houslisty, ležící v bahně a v ostnatém drátě.

Tyto pole jsou strašeny pohřebním žalozpěvem houslisty. 2x
Neslyšíš jeho volání smrti?
Poslouchej !
Copak neslyšíš ty šílené symfonie nářků a strachu ?
Cítíš melancholii a beznaděj když se přiblížíš ? Někteří slyší zvuk houslí, jiní slyší muže, jenž naříká v slzách.

Pohřební žalozpěv houslisty...pohřební žalozpěv houslisty...3x

Překlad přidala metalistka24

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.